Cesta pres velkou louzi (21.6. 2005)
V Ruzyni jsme parili miny na touch screenu u octavky (dobra reklama...) Let do FRA v poohode. Malicko zpozdeni (nez prosli vsichni lidi skrz ramy...). V FRA jsme skocili do autobusu, ktery nas odvezl do Terminalu 1. Rozlocili jsme se s nejakyma slecnama ze zpeveckeho sboru, ktere letely do Japonska. Kuba se upenlive snazil ztratil, ale ja jsem se nedal prekecat. U naseho gatu byly dve rady, tak jsme je postupne obe vystali. Jedna nas vedla k nejake zvedave cernosce (dal vam nekdo nejake veci na cestu? Proc tam jedete? and so on...) Pak nam utrlhli letenku a pustili sednout. Jak se ozvalo hlaseni a Kuba se iniciativne vrhl do otevirajich se dveri do gatu(You must wait, only for bussines class!). V letadle jsme sedeli az vzadu, coz melo, hlavne ten dopad, ze se na nas nedostalo kure, ale jenom pasta. Stejne bych si kure nedal... Jinak jsme hlavne spali, taky cumeli na filmy. Dotazniky jsme vyplnili v pohode, zvedave uredniky na imigracnim jsme nejak ukecali (jenom se trochu pokousel zertovat, jestli jsme tak velci proto, ze jime tolik kukurice, haha). Nasli jsme baggaz a u vychodu cekali Larry s Pavlou. I s nima jsme si popovidali a jeli jsme domu. Vecere, prohlidka domu, lodi, vycet toho, co budeme muset vymalovat... S Larrym jsme si popovidali o linuxu a vubec o jeho pocitacich. Pred spanim jeste posta a nainstaloval jsem ICQ (sobe i Kubovi).
22.6 Den v Americe prvy
V nekrestanskych sest hodin rano jsem byl vylakan na ranni behani. Kuba v ramci rekonvalescence po tezke nemoci jeste nesel behat, ale sliboval, ze zitra uz mozna... Ranni behani ma oproti behani v jakykoliv jiny cas tu vyhodu, ze jste jednak brzy poranu opravdu probuzeni a jednak vyhled na zaliv ozareny vychazejicim sluncem opravdu stoji za to. Po takove ranni namaze si urcite zaslouzime Larryho pozvani na bagel. Larry na svezl jeepem, Pavla prijede svym autem chvili po nas. Bagelarna (dle vzoru pekarna) je v klasickem mistnim stredisku, coz je rada budov postavenych do pulmesice, v jehoz otevrene strane je parkoviste. Bagelu je na vyber desna spousta. (ehm, Bagel= pecivo z testa neco mezi toastem, rohlikem a koblihou bez naplne) Jsou zde sladke, slane, muzeme je mit namazane maslem, syrem, cokoladou... a ted si z toho rychle vyberte. Takze ja jsem si dal boruvkovy, Kuba s kousky cokolady. Dale si dame caj (siroky vyber caju v saccich a kafi v automatech) a pustime se do jidla. Hlavni pouceni zni - jeden bagel na snidani nestaci. Po snidani jedeme zpatky, Pavla do prace. Larry nas pak taky opustil s tim, ze ma nejakou praci v Oaklandu. Chvili jsme si kutili sve veci na netu, pak jsme se sli protahnout za dum a kratce jsme se slunili na lodi. A jak tak plkame, najednou zjistujeme, ze mame hlad, a ze by to chtelo nejaky lunch. Nejaky cas jsme licitovali, co budeme varit a dneska vyhraly... palacinky! Nasli jsme vsechny suroviny a potrebne nadoby, k michani testa jsme pouzili michaciho pomocnika s peti rychlostmi + s neutralem a mohlo se smazit. Nebudu se zminovat o tom, jak jsme zaprasili sporak a veskere sve okoli, naopak vam reknu, jak dobre to dopadlo. Hodne dobre. Po poobedove sieste (kterazto se skladala z miti nadobi a pridavani brambor a mrkve do Pavlina gulashe) jsme se vrhli na kola. Nejprve jsme je museli sundat z haku, kde byla zavesena (muzna uz kdovikolikaty rok) a pak chtela vycistit. Behem cehoz se vratila Pavla a chvili po ni i Larry. Posleze jsme zkusili hawka, nafukovaci dvoumuznou lod a doprovazeli jsme Pavlu v kajaku par desitek metru po kanalu. Moc daleko jsme nedoplavali, prestoze nam jeden namornik ze sve lodi vysvetloval co delame spatne a jak mame veslovat spravne. Po veceri, ke ktere byl jiz zminovany gulas jsme sli na malou prochazku k mooori a zase zpatky, prosli jsme ranni behaci trasu. Nevim, jak Kuba, ale ja jsem byl unaven velmi. Tak jsem sel spat.
ctvrtek 23.6.
rano v 6 sem slysel Marka, Pavlu a Larryho jit behat [ani me nebudili], prevalil sem se na druhy bok.
kdyz jsem zase nabyl vedomi uz se vydchavali pred domem, rychle se provedl hyenu, a jeli jsme na bejgl.
Potom jsme jeste koupili par baterek a jeli domu. po kratkem shromazdeni vseho vercajku jsme s Markem
odsroubovaly vetrne koblihy [mam to poradne popsat -> nemam tu fixku ale viz foto] na molu. Tato nepatrna
pracicka nam zabrala cele dopoledne. Obidek konzultovany s Jenufkou se fakt povedl, Marek tomu pridal
chut a ja bezpecnost [proste sem ty spagety strcil pod studenou vodu a po vytazeni na nich predchozi
vareni nebylo vubec znat -> stane se, -vlastnimi- chybami se clovek uci]. Po obede jsme se dali do
brouseni jedne ze dvou beden. Asi kolem pate hodiny jsme se rozhodli vyjet si na kajacich. Z kajaku
jsem se pokousel fotit a peres velke snahy utopit fotak se mi to nepovedlo takze nake fotky urcite
uverejnim. Na spatecni cestu se mi povedlo rozlomit upevneni padel. Po vytazeni lodi na breh, prevleceni
a pokusu napravit nektere skody jsme se 17:47 vydali na projizdku po okoli na kterou jsme sme navazali
veceri v 18:00. Vecere byla tak vycerpavajici, ze jsme po ni jiz vyjizdju neprodlouzili. [zitra].
Nesmime zapomenout na asi hodinovy zrod naseho elektronickeho denicku
24.6 patek - Brouseni pokracuje
Jako vcera i dnes jsem den zahajil ranim behanim [ani dnes jsme Kubu nebudili]. A stejne tak i dnes jsme sli na bagelovou snidani. Tentokrat jsme si dali dva bagely oba dva. Larry s Pavlou se nam divi a zaroven chapave prikyvuji "vzdyt jsou jeste mladi, to v nasem veku...". Osobne se citim dost mlady i na tri bagely ke snidani. A ovsem pak do prace - obrousili jsme druhou bednu a Larry koupil barvy ve sprayich na "vetrne koblihy" [Larry jim rika ventilatory] takze je muzeme prestrikat. Ve dvanact za nami prisel Larry a ptal se zdali jiz mame co vymysleno k obedu. Popravde nemame. Tak nas pozval abychom se pripoojili na obed k nemu a Pavle. Zavezl nas k Avatar's, kuchyni mexicke, indianske, indicke a San Francisske najednou. Pavla s Larrym si dali "jako obvykle", Kuba cheesburger [not from Mc!] a ja zkusil neco mexickeho. Po obede jsme se znova pusltili do prace a obrousili jsme kus mustku na molo. Nakonec nas prerusil Larry s tim, ze se blizi Pavla a pokud chceme do banky, tak bychom se meli vcas umyt a prevleci. Coz jsme taky udelali. Larry nam oznamil, ze je patek tedy payday a predal nam obalky s nasimi vydelky a dodal, ze kdyz ted mame vlastni dolary tak si muzeme platit sve bagely sami. S Pavlou odjeli do Citibank, kde nam usmevava pani May Chow zalozila dva ucty [kazdemu jeden]. Cestou zpatky jsme se jeste stavili pro nejaka vina a piva pro Larryho. Vratili jsme se a byl cas na slavnostni patecni veceri. Prisli Angie a Dough [ow,ow jak se to jen pise...] a vsichni sest jsme se vydali do mexicke restaurace oslavit konec tydne. Larry s Pavlou nam vymysleli, co chceme k jidlu a mohli jsme se venovat konverzaci. Nekdy jsme rozumeli, nekdy, ovsem to jsme na tom byli mnohem lepe nez americani, protozi ti nam rozumeli velice zridka. Sporadali jsme sve porce a presunuli se do Luckhamovic salonu, kde zabava pokracovala. Spat jsme sli opravdu pozde, ale co, vzdyt tyden skoncil.
sobota 25.6.
Rano, jak rekl Larry "no running, no bajgeling" [ovsem ani Larry s Pavlou si neverili na running a bajgeling, snidali jsme doma vsichni ctyri; pozn. Marek]. Budik zvonil v 8 hodin, ale z postele jsme vstali az v 8:30.
Kratka snidane, baleni a okolo desate vyjizdime na mensi vylet [asi 20 km]. Uspesne sme se proplatli mestem a
uprostred krasne Califonske trochu sezehle prirody jsme narazili na "hnizdo" americkych kolegu cyklistu, kteri
si, jak konstatoval Marek, prijeli [jak jinak nez autem] zabehat. O nejakou mili dal, jsme dojeli do china's
campu, kde jsme se zastavili, a prohledli si tuto rybarskou cinskou osadu z asi zacatku druhe pulky minuleho
stoleti. Asi po ctvrt hodine pokracujeme dalepo dalsich par milich se zastavujeme v lidovem ridicim centru [marine county civic center = radnice; pozn. Marek],
ktere je zavrene, a tak do nej nahlizime aspon strechou. Po petnem propleteni se mestem prijizdime domu.
Davame si nobed a vyrazime na vodu. Plujeme kanalem smer zaliv, az k dokum, kde proplouvame mezi jednotlivymi
moly, a koukame po jmenech jednotlivych lodi. Pry je to velmi levne bydleni, jen dostupnost pitne vody je spatna.Potom byla vecere, ktera se protahla do dlouheho rozhovoru. Mara pak jeste cosi klohnil na Blogu, ale ja sem radsi sel spat.
nedele [nedelej ze je jiny nez ostatni dny...]
Dnes sla Pavla rano brzo [asi v 8:45] do gymu. Ja jsem vstal jeste o neco pozdeji a studoval, jak Larry dela sve povestne wafle. Po Pavline navratu [10:10] jsme se do nich pustily. Po snidani jsem se vrhl do studie upravy fotek, Pavla s Larrym sontani okolo baraku. Asi okolo 13:00 vstava i Mara, dela si snidani kterou nazyvam obedem. Pote jeli s Larrym vyzkouset "nas truck" [viz fotky]. Ja zatim pomaham Pavle na zavlazovacim systemu a vzpominam na recke, starim proderavele hadice bez vodomeru. Pote se slunim na kanalu v kajau. Po Markova a Larrym prijezdu jsme se jali umyt nase AUTI [je to fakt poznat], tahle pracicka nas zmohla natolik, ze varime veceri. Pri ni jsme se [Marek] rozhodli zmerit trasu naseho zitrejsiho behu. Vysledek: je to jak rika Pavla 2.3mil a ne Larryho 3mil . Po navratu jsme jeste zassli k sousedum na pinboll [ne paintboll].
27.6 Pondeli (Garfiel vzdycky rika: I HATE MONDAYS!)
Dneska behal i Kuba! Podarilo se mi ho vzbudit a vytahnout z postele akorat vcas, abychom stihli utikajici Pavlu s Larrym. Nicmene moji peci mi oplatil tak, ze zacal finishovat jeste nez jsme se dostali na Kanal street, tedy asi 400 metru ostreho tempa. Teda abych to zkratil - nakonec jsem ho uhnal a dobehli jsme v nadhernem case 18.15 min (delka okruhu - 2.3 mile), coz uz asi nikdy neprekoname...
Dnes jsme si taky koupili sve prvni vlastnorucne vydelane bagely.
Behem prace nas okukovali nasi rodice, takze ti uz urcite vi, ze jsme odrbali zbytek mostku, nastrikali turbiny [koblihy .pozn Kuby] a natreli jeden a pul (te leve) bedny. Mezitim jsme si stihli udelat obydek, spagety. Po praci jsme se chvili slunili na kajacich, Larry s Pavlou plavali rucne. K veceri jsme meli ham&eggs a jarni salatek (kyti!; pozn pro Kubu).
Tak mimochodem prave jsem stravil asi hodinu a pul pecenim kolacku pro nase forum. Je to tam jeste videt, uspech se dostavil.[to zeleny nahore neni plisen .pozn Kuby]
u Tery
Ranni beh San Rafaelem nechybel, mensi sprska a hura na bagely. Po navratu domu jsme jeste poklidili [planovana navsteva houskeepra] a hura do prace. Dopoledne malovani a jelikoz kuchyni zrovna v time to lunch zabrala ta pani s vysavacem, vzal nas Larry na jidlo k mexikanum [dobre, trochu korenite]. Na zpatecni cestu ridil Marek [od te doby se boji sednout za volant a furt se vymlouva]. Po obede [posilneni] jsme dokoncili natirani [nas prvni project]. Nasledoval velky uklid a pak vylet na kajacich k lodenicim. Po ceste jsme fotili racky [=>Racu], a byli jsme odstrelovani Mr. Japanem a Mr. Chinou. s Mexickou sestrou. K veceri byly spagety s brokolici [oprava => "spagety s vlastnorucne delanou pesto omackou (petrzel, cilantro, olivovy olej, citronova stava, cesnek, piniove orisky, pepr a sul)" timto se omlouvame vrchni sefkucharce ;.viz forum] a pote nastal upgrade blogu.
stredaa
! Prejeme vse nejlepsi Jenci a MaPe !
Rano preskocime. ... Kdyz jsme prijeli z bagelu domu, zacali sme s updatem naseho blogu [pribylo horni "Rozcesti"] mezitim jsme jeste skypovali s Brnem [a dokonce i s Pencinem]. Hned po updateu jsme se dali do prisroubovavani drzaku na kvetinace na vcera natiranem mostku. Nasledovalo nafouknuti, umyvani a suseni nafukovacich clunu ve tvaru draka. Techto bestii bylo asi pet, Marek proto premyslel o jejich zarazeni do bestiare [snad priste]. Tato pracicka nas tak vycerpala, ze jsme si udelali obed [tata radil spagety ve vajicku, ale nakonec byli s klasickou omackou => velmi dobre a teple]. Po obede Mara spravoval slunecnik a ja myl narazniky na lod [bouncers .domorody nazev]. Pak jeste usporadat vsechno do cerstve natrenych beden, zbytek poklidit domu a mohli jsme jit na kajak. Dle Markova planu jsme projeli blizsi lodenice [cetli jsme nazvy lodi a velice nas zaujal Orel]. Podle vcerejsich zkusenosti jsme si vzali vodni pistole, ale Mr. Cina ani Mr. Japan s jejich Mexickou sestrou nebyli k nalezeni [zitra, je dostanem]. Prijeli jsme tedy domu, chvili povidali v lodi a pak hura na veceri. Tentokrat byly Americke brambory. Po nich jsme sli "nabit sousedovic kocku/ce" a zahrali jsme pinball. Marek sel radsi spat. Po navratu jsme jeste potrapili PC a pak hura do postele.
ctvrtek
Dekuji za optani, vyspal jsem se nadherne. Ranni behani se dneska odehralo po dlouhe dobe misto pod mraky (ranni mlhou) spise pod vychazejicim sluncem. Taky jsme dnes zkusili novou bagelovinu: Egg Mit. Coz je bagel naplneny rozmixovanym vejcem varenym do tuhe konzistence. Dobra vec, ale na vajecny vnitrek se lepi ubrousek, ve kterem se podava. Sympaticky bar man (jsou tam vetsinou dva, jeden dredar a tento sympaticky typek) se omlouval, ze jeste nezna me jmeno. Jmenem se vzdycky vyvolavaji hotove bagely, takze si pro ne muzem prijit.
Dnes jsme se pustili do opravy lode. Z dreveneho zabradli kol dokola jsme sbruskovali (=zesandpaperovali) stary lak, ktery uz se loupal a zitra se ho pokusime nahradit novym. Cast jsme delali z lode, cast z doku. A protoze je lod buclata a dok jsou dve rovnobezne plosiny, museli jsme s lodi manipulovat - pretahovat lana a premistovat bouncers (narazniky). Mimoto se za dnesek podarilo obleci jeden slunecnik a nastrikat spicky vsech tri na metalickou zlatou - ted zari jako bane Kremlu. Skoncili jsme po pate, snad to zitra stihneme rychleji a dostaneme se na County Fair - festival. K obedu vajicka se slaninou a celozrnym medovym chlebem (v puvodnim planu byly brambory, ale zjistil jsem, ze jsou plne zivota a klici, jako by se nechumelilo *[ nechumeli se; pozn. meteorologa]) a k veceri spagety s mackou a la jenuvka a shrimpem, coz jsou cesky krevety. Mala roztomila zviratka, jen zavrtet ocaskem...
31.6 : wow, a mame tu PATEK, v poradi druhy!
A zacli jsme ho nadhernym ba rekordnim casem v nasem ranim behani - sledujte patricnou stranku (8]. Jest neco prohnileho v Noah`s bagelarne, typek, co jim vyrabi bagely se neukazal, takze meli bagelu, jen co zbylo z vcerejska. Ach jo. Mala poznamka - cestu tam i zpatky jsem drajvoval ja, Larryho Jeepem s automatickou prevodovkou. Vsichni prezili.
Ze vcerejska jsme meli rozdelanou pracicku na lodi. Lod potrebovala rychle sapon prvni kryci nater lakem, nebo jsme mohli brousit znova. Vysali jsme piliny a smeti a pocali lakovati. Uzasna prace natirat lod. Jenom musi byt dobre uvazana, abyste na ni dosahli a aby vam neujizdela, kdyz ji natirate. Vsichni tri vcetne Larryho si myslime, ze to dopadlo na jednicku. Jeste budeme natirat jeden nater, ale to az pozdeji. Pro dnesek padla, lak musi uschnout.
Nachvilku jsme se spojili s domovem (ICQ, Skype, email), udelali jsme crapes (cripplz, jak rika Kuba, proste palacinky), Larry nam dal vyplatu a vyrazili jsme. Kam? No prece na Marin County Fair - festival! Larry nam vytiskl spoustu informaci z netu, pomohl nam najit spojeni tam i zpatky, dal nam cellular phone, abychom mohli zavolat, pokud bychom potrebovali odvezt (to se bodne, protoze pokud chceme videt zaverecny ohnostroj, nestihneme posledni autobus) a pak nas vzal autem na autobusove nadrazi. Pockali jsme si na svuj autobus 59 a ve volnem case jsme pozorovali osazenstvo mistni zastavky. Lidi, co si nemohou v Americe dovolit auto. V autobuse jsme kazdy zaplatili po dvou dolarech a nechali se svezt k Marine civic centru (radnici). Podle velkych kol roztacejicich lidske obeti podle vsech tri os jsme spolehlive trefili kam jsme meli namireno. Na vstupu jsme zaplatili za osobu $12 a jsme uvnitr. Jedni nam ze stanku nabizeji prejit k jinemu mobilnimu operatorovi, slecny rozdavaji nalepky "I *SRDCE* Marine" (to by me zajimalo, ktera z nich byla ta Marine:), tamhle nam dama zkousi prodat kaubojsky globouk, sladke precliky, zmrzlina, hot dog, mechanicky masar nohou, jekot z zabavniho parku, spousta lidi a kolem chodi policajti. Nejdrive jsme se zasli podivat na lamy (tady to jsou llamas a cte se to spanelsky: "jamas"), tam jsme se citili jako doma. Za rohem prasatka, kozy, nemluve o kravach a ovcich. Taky ohradka, kde si deti mohli pohladit zviratka a mozna i nektera nakrmit, Kuba mel samozrejme poznamky, jak je to nehygienicke a v tom se dav pohnul a my uvideli ctyri hypermoderni a ultrahygienicka umyvadla. "To mam na Americe rad - prani se ti splni drive nez ho vyslovis." Zasli jsme do zabavniho parku, kde se Kuba nechal protocit kol-dokola (vsechny atrakce byly v cene vstupneho). No, nic extra, nase Matejska je vice nez slusnou konkurenci. Hrubym natlakem jsem donutil Kubu zajit se podivat na nejakou tu Gulturu, zasli jsme do prvni kamenne budovy(za dvou), kterou jsme nasli. A uvnitr... uvnitr byly predmety a umeni mnohe. Nejake obrazy, kytky, kulinarstvi, ale HLAVNE koutek Lucas Arts a Industrial Light and Magiku - ve vzduchu visela prid z X-Wingu (pokud se nechytate, tak vsechna tri jmena souvisi s Star Wars, George Lucas ma udoli, v nem Skywalker ranc nedaleko, v sousedstvi), na ponekud predpotopnich pocitacich hry mistnich vyvojaru (prevazne zase Lucas Arts), Hvezdnovalecna encyklopedie(zahrnovala druhou trilogii, nejake komixy po deji Navratu Jediho a *!* preview a na epizodu 1 *!*), videjka atd. V paranskem doupeti (priznavam bez muceni) jsme se chvilinku zasekli a pak jsme pokracovali dale. Vystava Stvoreni a charakteru hodnocena (kym jinym) Industrial Light and Magic. Hned ze zacatku na nas vybafl alien a predator, hezkou dvojku opacnych stran sily tvoril NASA astronaut a Darth Vader. Dale: panacci z plasteliny, architektonicke navrhy a la Neverhood, ukrizovany kyborg, maska mutanta, tehotny kyborg, kracejici kyborg s vestavenou televizi, hvezdne lode a vznasedlomotorka z hvezdnych valek (ep VI.) a mnozi jini. Kuba dostal hladek, tak jsme vysli ven podel vystavy umeleckych zidli, kterou vyhrala plastova zahradni zidle predelana na Darth Vardera i se svetelnym mecakem a shaneli jsme cosi k jidlu. S jidlem v ruce jsme si sedli do stanu a poslouchali fakt hustyho DJ jak dela dldldl...dap-dap-dap hoooooU! a pripravuje se tak na svou shooooooow. Po veceri jsem nekompromisne navrhl, ze se pujdeme podivat na kratke filmy. Stihli jsme konec dokumentu o mistnim bluesovem krali a jeste jsme videli animovanou plastelinovou bitku, dokument o nebezdomovcich, kteri ziji v karavanech a maji sve krasne spolecenstvi v jednom campu. Animovany o dvou rozhadanych sousedech a na zaver Cafe a Sex, film napodobujici Cofee And Cigaretts, kdo zna, pochopi, kdo nezna holt nezna. V Barney Yardu(zviretcinci) jsme videli "nejrychlejsi sunku na svete" - zavody prasatek. No americani jsou fakt divni, jako by jim nestacil ten podivny NASCAR racing. Dozvedeli jsme se, proc jsou kozy nejlepsi zvirata na svete (at uz jako domaci mazlicek, tak zvire tazne i nakladni, fakt unese az 75 liber, coz je stejne jako nas oblibenec llama, ale koza je mnohem levnejsi na provoz i porizeni :) A cislo, na ktere jsme se vsichni tesili uz od rana: llama demonstration. Pekna slecna vypravela pekne o pekne lame na voditku (vy neujizdite na lamach?) a potvrdila nam, ze ano, neni to jenom povera, lamy opravdu plivaji. V stanu naseho obeda Dj uz dodeedzejoval a ted tam jina slecna recitovala o svem priteli, ze byl tak velky, velky jako ocean a ji se to tak libi. Tak jsme ji zatleskali a Kuba si sel udelat jeste jedno kolecko na 3D kolotoc. A dokud se jeste trochu motal, odvlekl jsem ho do druhe budovy, kde byla vystava fotografii a maleb. Fakt husty! V devet se zaviralo a program koncil v 2130 ohnostrojem. Vskutku monumentalnim ohnostrojem. Vsechny rachejtle byly odpalovany z umeleho ostruvku ve stredu jezirka, kolem ktereho se rozkladal festival. A hudba rvala tak, ze nekdy nebylo slyset vlastni vybuchujici rachejtle. Z jistych, ve dne jiz nepochopitelnych duvodu jsme se dohodli, ze se domu dopravime vlastnimi silami. Cestu zname, jeli jsme ji na kole. Odchazeli jsme ve 2145 a uz ve 2250 jsme byli v Canal street, ve spravnem dome. A to nas zitra ceka velke hiking (kopcolezeni)!
sobota
Verte mi, ze neni mym zvykem stavati jiz v pul osme. Ale pokud jsem chtel v osm odjet na hike (kopcolezeni), nebylo proste zbyti. Ovsem, kdyz v osm zvonila u
dveri Patricia, nebyl jsem jeste ani po snidani. O pet minut pozdeji uz jo. A mohli jsme vyrazit. Vyjeli jsme Pavlinou Hondou a hned jsme sse zastavili ve
smisenem zbozi a koupili jsme si svacu (ja a Kuba jsme koupili bochnik chleba a nejaky syr). Na dlouhe ceste jsme se stavili v pekarne v jakemsi velice divokozapadovem mestecku, ve kterem jedina zdenna budova bylo kulturni centrum s napisy NO BARKING. Po ranni kave a pecivu jsme pokracovali do Point Rayes National Seashore parku, kde jsme zaparkovali v Medvedim udoli. Prohledli jsme si informacni centrum a zkonzultovali nasi planovanou cestu s informacni dobrovolnici za prepazkou. Jeste natrit repelentem proti klistatum a muzeme vyrazit. Strmou cestickou jali jsme se stoupati vzhuru na Mt. Wittenberg. Cestou nas Pavla poucovala o zdejsi zvirene a kvetene (vavrinove hajky, huckleberryies, stingy nettles - koprivy, jsou tu dost vzacne, je jim horko, ale zvlaste poison oak, coz je malinka trilista kytinka, ktera vylucuje velice agresivni olejovitou latku, po ktere se clovek krasne pokryje vyrazkou, kopriva hadr). Mt. Wittenberg je vysoka 1400 ft. (stopa je asi 1/4 metru, ale na druhou stranu jsme lezli temer z urovne more.) Na uzke cesticce jsme potkali skauty ale i nejake dve damy na konich. Na vrcholku jsme na chvili spocinuli kochajice se prirodou i svym obdivuhodnym vykonem. Ze shora vede dolu jen klesajici cesta. Ta nase se dost vlekla, snedli jsme nejake bobulky (vzhledem k tomu, ze jsme jeste nazivu, tak to asi fakt byly huckleberries, ostriziny (blackberries), maliny a cerny rybiz) a nasli misto zdemolovane mistni odrudou divokeho prasete (zdivocele domaci vypustene osadniky). Pomalu jsme sestupovali k oceanu, do mlhy a ochlazovalo se. Podel pobrezi se slo celekem vpohode, zadne velke stoupani a klesani. Sesli jsme az na plaz, abychom si dali obed. Wow, tam vam bylo zajimavych kaminku, musli a meduz! Snedli jsme, co jsme si nesli a pokracovali dale. Nad hlavami nam krouzili supi nebo sokoli, na ceste se potulovala jeleni rodinka a hlavu na nas vystrkoval nejaky moc zvedavy hlodavec. Nad morem letali jak rakety kormorani, morsti racci i sevrena formace pelikanu. A u cesty se tycil a kosatil obrovsky eukaliptus. Stavili jsme se na Arch stone, coz je zjevne vdecny cil rodinnych vyletu. Arch znamena oblouk a presne to je ona skala. Da se projit po jejim vrsku a take slezt dolu k mori. Pohled na priliv byl okouzlujici. Skrz Bear Valey jsme pak dosli az k nasemu autu. Zizen a unava. V nohach cca 13 mil.
Needeelee
Brzy po ranu (rozumej v 11:00) jsme vyrazili na picknik poradany Kathy a Dickem. Tento zivelny par Larryho pratel nas dva specialne pozval ("... a Larry, nezapomen vzit kluky!"), takze jsme je nemohli zklamat! Prijeli jsme do parku, kde uz Kathy s Dickem pripravovali dva stoly k hostine a ochotne jsme se pridali a jali jsme se kibicovati, co patri kam a touto spolecnou nasi peci se stalo, ze bylo vse na svem miste nez prijeli dalsi hoste. Celkem se nas seslo jedenact. Co se temat konverzace tyce, nejvice vas, ctenare naseho blogu bude jiste zajimati, ze nekteri hoste si na nas pripravili nekolik ceskych frazi a s velice slusnou vyslovnosti je na nas vyzkouseli. A my kulili oci. K jidlu byla ryba se zeleninou a kurecim salatem. A jako zakusek bajecny cake a zmrzlinovy dort. *MNAM!* Skoncili jsme asi ve ctyri a jeli jsme domu. Doma jsem si vzpomnel, ze jsem tu chtel koupit kloubouk a Pavla taky chtela udelat nejake nakupy. Vysledkem cehoz bylo, ze jsme se vydali na nakup ve dvou autech, spojenych vysilackami (ovladnymi koopiloty), my, v nasem Milackovi vpredu a P+L hned za nami a Pavla radi jak se radit do pruhu, kam zabocit a tak... No dojeli jsme tam v poradku, udelali nakupy a vratili se zpet bez jedineho skrabnuti na:(nasem aute, cizim aute, nas, chodcich [v poradi dulezitosti]) A protoze jsme se citili fakt nacpani z pickniku, nebyla zadna vecere. Jeste jsme se svezli s Pavlou do filmopujcovny (uz ne videokazeta, ale DVD) a pujcili si nejakou klasiku, o ktere je Larry presvedcen, ze ji musime poznat: Hotel New Hampshire, Vertigo a Easy Rider. Hned vecer jsme si s dvema misama popcornu a tremi platky ohrate pizzy od vcerejska sedli a posledni ze zminovanych filmu shledli. Wow, to je sila! (cesky Bezstarostna jizda). Cas spat.
